Smithianta dostala své jméno podle anglické kreslířky rostlin Matildy Smithové, které žila v devatenáctém století. V Anglii je rostlina známá i pod názvem Temple Bells. Pochází z Jižní Ameriky, konkrétně z Mexika a Guatemaly.

Smithianta je atraktivní pro pěstování zejména ze dvou důvodů. Její listy mají působivý, smaragdové zelený vzhled a kvete v průběhu pozdního podzimu či zimy. Na druhou stranu má poměrně dlouhé klidové období, při němž odumírají listy.

Je to víceletá bylina, která dorůstá asi 60 cm, má vzpřímený stonek a na jeho konci 5–7 cm dlouhé květy ve tvaru protáhlého zvonku.

Světlo

Smithianta je světlomilná rostlina, nemá ale ráda přímé sluneční paprsky. V období vegetačního klidu ovšem vyžaduje rozptýlené světlo.

Teplo

V průběhu letních měsíců by měla být Smithianta umístěna tam, kde se teplota pohybuje v rozmezí 18–24 °C. V zimě by teplota neměla klesnout pod 16 °C.

Voda

V období květu vydatně zaléváme, půda by měla být navlhlá. Ideální je vyšší vlhkost vzduchu. Zapovězeno je mlžení, voda zanechává na listech stopy. Raději postavíme květináč do misky s vlhkými oblázky. Po odkvětu zálivku omezujeme a v době vegetačního klidu nezaléváme vůbec, na jaře opět postupně obnovujeme.

Hnojení

V létě přihnojujeme každý týden roztokem minerálních hnojiv pro pokojové rostliny.

Přesazování

Přesazujeme v únoru nebo březnu, doporučujeme použít květináč spíše širší než vyšší.

Množení

Po odkvětu můžeme množit vrcholovými řízky. Při přesazování lze množit dělením oddenku. Ty sázíme do nových květináčů do hloubky cca 2 cm a velmi jemně zaléváme.